Fatherland

DŮM HOGGŮ

Co to jen je, uvažoval jsem, co mne tak podlomilo při pohledu na dům Usherů.

Edgar Allan Poe – Zánik domu Usherů

***

Já v bytí svém nikdy nehledal Boha.

Po jiných stezkách víry jsem kráčel.

Vždy v kolenou rovný modlil se slova,

při jejichž zvuku by křesťan se skácel.

Spatřil jsem hvězdy v divokém tanci,

když z prokletých knih nahlas jsem předčítal.

Co pil jsem a hodoval říkat vám nechci,

tajemstvím zůstane, co z Temnot jsem uvítal.

V mlze nad útesy žil jsem jen v samotě,

ve zpustlém sídle, co postavil děd.

Jen bouřlivý Atlantik hrál mi v té prázdnotě.

V duši jen rouhání prokletých věd.

Tak den za dnem ubíhal, rok střídal rok.

A v knihovně žaltáře bych nepoznal nebylo.

S prokletím předků já držel svůj krok:

můj otec byl upálen, matku mučení zabilo.

Já pochopil strukturu hmoty i ducha,

povznesen nad věčný vodopád času.

Jenže, kdo zašeptá do mého ucha,

když kol sebe postrádám lidského hlasu?

Na výšku tu závratnou chybí odvaha,

létavcům, lidem, zvěři i květinám.

Jen torza stromů – toť šeredná ostraha.

Dům Hoggů je ďáblův a patří jen bažinám.