bez názvu 4
27. 10. 2006
Jsem už sice bez ní,
nesmím už jí lásku dát,
všichni se mi řehní,
jen lásku chtěl bych si přát.
Ale ve svých snech,
stále toužím po ní,
výplň v prázdných dnech,
furt cítím jak voní.
Jenže je to zbytečný,
její city jsou už netečný,
láska prostě občas bolí,
tak snad mě to neskolí.
City přivedou krach,
pravda, z toho jde strach,
už nesmím jí lásku dát,
a hlavně to tu nesmím vzdát.
Jsou tu přeci přátelé,
pro které stojí za to žít,
ignorovat osudu ortele,
a zas svou cestou jít.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
