Někdy rty mlčí...... pár veršů vlkodlakům
Já, pes upírská nevěřící
vlasatec ďáblu přisluhující
utíkám teď před vesnicí
hranicí mi hrozící
Úplněk je právě dnes
vsí se šíří velký děs
že ďábel obsazuje ves
a vlkodlaky skrývá les
Procházím sám tmou
cestou dlouhou jedinou
tou pod noční oblohou
kam ani stíny nemohou
Ty stíny ve křoví se krčí
všechny za větvičkami trčí
les ukrývá jen zuby vlčí
když na oběti mocně vrčí
Jen blázen by zůstal v lese
přec rizika to jenom nese
vytí i hrdinou mocně třese
ten na kolena náhle se snese
Když takový vlkodlak vrčí
schován za noční oponou
někdy naše rty mlčí
a duše strachy řvou