Víra
VÍRA
Oheň a krev,
bolest a řev,
děsivá víra
rány otevírá,
proniká všemi,
hluchý i němý,
každý ji vnímá,
strach před ní skrývá,
ukládá v nitru,
smějíc se jitru,
neví zda přežije
válečné orgie
příštího rána,
až zavře se brána,
člověčí lidskosti,
z bídy a úzkosti,
ze žalu a utrpení,
v němž lásky není,
jen prohnilé víry,
pachu krve a síry,
válečné vřavy,
šiky, co zdraví,
své vůdce jež v boji,
nepadnou a přec dále zbrojí,
by dusíce hněv,
zažehli oheň a prolili krev,
neb to je jejich víra…
…avšak válka na rozdíl od člověka neumírá.