Odpusť mi
Odpusť mi
Život je nespravedlivý pán
Nás rozdělil a nechal každého, ať je sám
Pořád Tě mám ráda, to nezapřu
Slzy hořkosti ze tváří setřu
Je smutné, že nakonec jsme sami
Sami také hledíme na měsíc mezi hvězdami
Bylo mi s Tebou dobře, ale má to tak být
Proč jen, když člověk něco má, začne chtít?
Vím, že to asi chtělo čas
Ale já ho nemám či spíš nechci ho promarnit zas
Bojím se, že i s Tebou byla bych sama
Že stala by se ze mne smuteční panna
Odpusť mi, co jsem nám provedla
Odpusť že zahubila jsem naši růži, co vykvetla