Touha, naděje, láska...
Touha, naděje,
láska...
Kráčím po schodech do výšin
Pod křídly lásky na vrchol se plížím
Na vrcholu čeká světlo jménem naděje
Mladý muž se na mne zářivě usměje
Nabízí mi ruku a já přijímám
Jeho hřejivé tělo s láskou objímám
Proč jen si tak daleko, milý, proč?
Láska je bláznivá jak roztočený kolotoč
Když tu nejsi padá na mne smutek
V rukou mi uvadá růžový kvítek
Toužím Tě políbit, obejmout, pohladit
Doufám, že Tvé srdce nedokáže mě zradit
Duše má touží po Tvém doteku
Z osidel citu není útěku
Vlčku, neopouštěj mě dnes ani zítra
Snad dočkám se s tebou dalšího jitra
Navždy jen pro Tebe píši tyto řádky
Pergamen je však pro slova, city příliš krátký