Zpověď mě samé
Zpověď mě
samé
Slunce hřeje mou tvář
Ale já nemohu zahnat mráz
Zkřehlá duše tluče svými křídly
Oči světla se zřekly
Temnota objímá mě svými chapadly
Černé myšlenky v noci mne napadly
Není lehké žít a nemít nic
Nemít nikoho, kdo by mě znal a měl rád víc
Než falešní kamarádi
Kde jste lidé, co jste se mi smály
Kdo na přátele jste si hrály
Tak kde jste, VY skety
Černé růže odkvétají poslední květy
I kdybych měla umřít, VY zemřete se mnou
Na tělech pocítíte hlínu hebkou
Až zasypou VÁS černí andělé
Tak mi snad chvilka klidu zůstane
Pak snad zase uvidím světla jas
Až zbavím se démonů, zbavím se VÁS
Tak snad budu mít klid
Tak snad budu moci o kráse světa snít
* * *
Chybí mi slunce
Chybí mi den
Cítím na svých Tvé ruce
Cítím, že je to jen sen
Bojím se otevřít oči
Bojím se, že ten okamžik skončí
Nenuť mne, prosím, oči otevřít
Bojím se, že je to sen, co může s ránem odumřít
Prosím, pane, neodcházej v dál
Snad nejsi ten, kdo s mou duší si jen hrál
Já doufám a věřím celým srdcem
Že ty nejsi křehkých pout zrádcem
Ale bolest z možného zklamání
Mé oči od procitnutí odhání
Hořkost zklamání na jazyku
Bolest, jenž vzdáleně přišla odnikud
To vše patří k životu
Však já to beru jako novotu