Bez názvu 4
17. 6. 2006
přirovnám tě k rose raní,,
kde se kapky setkávají,
v kapalném tom uskupení,
příchod slunce tvary mění
přirovnám tě k jarní vůni,
co vyplňuje kouty kraje,
nebo možná k lesní tůni,
kam chodí jen pít mladé laně
přirovnám tě ke sluníčku,
co rozevírá květy mladé,
skryté jako noha ve střevíčku,
v dospělosit kosou sťaté
přirovnám tě k obloze,,
kterou brázdí volní ptáci,
v té nekonečné rozloze,
zraku v dálce se tam ztrácí
přirovnám tě k jabloni,
co dala mi své plody pozdě,
trápil jsem se tak pro ni,
že vzhlížel jsem k ní jak k hvězdě
v paneláku přes ulici,
bylas mojí večernicí
kde se kapky setkávají,
v kapalném tom uskupení,
příchod slunce tvary mění
přirovnám tě k jarní vůni,
co vyplňuje kouty kraje,
nebo možná k lesní tůni,
kam chodí jen pít mladé laně
přirovnám tě ke sluníčku,
co rozevírá květy mladé,
skryté jako noha ve střevíčku,
v dospělosit kosou sťaté
přirovnám tě k obloze,,
kterou brázdí volní ptáci,
v té nekonečné rozloze,
zraku v dálce se tam ztrácí
přirovnám tě k jabloni,
co dala mi své plody pozdě,
trápil jsem se tak pro ni,
že vzhlížel jsem k ní jak k hvězdě
v paneláku přes ulici,
bylas mojí večernicí
Komentáře
Přehled komentářů
Tak na téhle básni mne nejvíce zaujal kontrast jemné lyriky obrazu vesnického prostředí, jímž na mne báseň jednoznačně dýchla s kontrastem k výjevu paneláku v posledním dvouverší, jakožto industriálního městského symbolu. Nenápadná, ale silná pointa.
net.
(relixiv, 21. 5. 2007 16:34)